Dnes mám schůzku se spisovatelem a ilustrátorem dětským knížek Vojtěchem Otčenáškem. Sedíme v kavárně Park Café v Teplické, pijeme čaj a povídáme si.

Bydlíte na Proseku?

Bydlím na pomezí Proseku a Střížkova od svých 7 let.

Co se Vám tady líbí?

Je to klidná čtvrť, čistá a je tu bezpečno. Jen by se tu podle mého názoru nemělo tolik stavět. Měly by zde zůstat i nějaké nezastavěné plochy, zeleň a tak.

Představte se našim čtenářům.

Jsem ilustrátor a spisovatel dětských knížek, také malíř, loutkoherec ve spolku Baribal. Kromě toho pracuji jako asistent pedagoga v logopedické škole pro děti s vadami řeči a děti s pomalejším vnímáním.

Co z toho Vás baví nejvíce?

Každý z těchto směrů mě obohacuje. Ale největší vášeň mám pro ilustrování a psaní dětských knížek. Láká mě ta výzva něco si představit a pak to něco z mé hlavy i zviditelnit. Je to o vlastním sebenaplnění a zároveň o chuti někomu něco předat.

Věděl jste už odmala, že se tomu chcete věnovat?

Že chci tvořit, jsem věděl od svých 12 let, ale šel jsem k tomu klikatou cestou. Začínal jsem grafikou, pak jsem se dostal k restaurátorství a konzervátorství a teprve potom k ilustrování a psaní knížek. Teď mám šest vlastních knížek a chci v tom pokračovat.

Povězte něco o své literární tvorbě. Která z Vašich knih je u čtenářů nejoblíbenější? Která témata Vás nejvíce zajímají?

Nejoblíbenější u čtenářů je moje úplně první knížka Chrlič, o legendách staré Prahy. Obecně mám rád historické prostředí. Do něj jsem zasadil i další příběh, Alchymistův učeň. Některé knížky jsou s prvky hororu. Nejraději píšu o mladých lidech, kteří se hledají. Samozřejmě do knih vkládám i své vlastní poznatky z dětství, vztah syna a otce, kluka a holky. A děti to zajímá.

Jak je složité si najít vydavatelství?

Především je zapotřebí najít nakladatelství, která se zaměřují na literární žánr, jemuž se věnujete, v mém případě literatuře pro děti a mládež; pak tato nakladatelství oslovit a čekat, jak se rozhodnou. Proces schvalování může trvat i půl roku. Nakladatelé jsou při výběru děl velmi opatrní. Pro ně je to v první řadě byznys, takže zkoumají, zda ta či ona kniha může čtenáře zaujmout a jestli vůbec je na tu či onu knihu trh připravený. Proto není nic neobvyklého na tom, že si spisovatelé často píšou takzvaně do šuplíku. Některá kniha může čekat na své vydání i 8 let.

Jsou Vaše knihy běžně dostupné ve většině knihkupectví?

Ano. Také je možné si je zakoupit na mých přednáškách, které pořádám v knihovnách a školách. Tyto přednášky se týkají nejen mé tvorby, povídám o tom, jak se kniha dělá a tak. Pokud by mezi čtenáři Vašeho blogu byli zástupci škol nebo knihovny a o podobnou přednášku měli zájem, ať se na mě obrátí, velmi ochotně jejich pozvání přijmu.

Stále platí, že se většina umělců svou tvorbou neuživí a že si prostředky k životu zajišťují vedlejší činností? Například vyučují na ZUŠ, pracují na zakázku apod. Jak je to u Vás?

Ano, je to tak. Mou vedlejší činností jsou portréty, zátiší, krajiny nebo obrázky do dětských pokojů na zakázku. Také nabízím přípravu na školu s uměleckým zaměřením.

Co chystáte v nejbližší době? Nové knihy, výstavy?

Právě vyšla knížka od Martiny Drijverové Jak se cítíš? Na této knize jsem se podílel jako ilustrátor. Začátkem května vyjde ještě jedna kniha od stejné autorky Příšery všude kolem, tu jsem také ilustroval. Na konci května by měla být v Praze zahájena další výstava mých obrazů.

Ještě chvíli si povídáme o jeho (podle mě obdivuhodné) práci v logopedické škole, „šuplíkové“ tvorbě a zda je společnost připravena diskutovat na téma násilí na dětech a konečně s tím začít něco dělat.

Ukázku z tvorby a kontakty na našeho dnešního hosta najdete na www.vojtechotcenasek.cz

Setkání s takovými lidmi, jako je Vojtěch Otčenášek, mě nesmírně obohacují a jsem za ně moc vděčná. Doufám, že v cyklu Žijí s námi na Proseku budeme pokračovat. Věděli byste o někom, kdo si zaslouží větší publicitu? Dejte vědět 😉